Šťavel kyselý

Lodyha zakrnělá.

Listy přízemní, řapík 5-10 cm, čepele 3četné, lístky přisedle obsrdčité, 10-27 x 15-30 mm, celokrajné, vykrojené, lysé nebo spoře chlupaté, žláznatě brvité. Jednotlivé lístky se za chladna nebo za vedra skládají podél střední žíly a sklánějí se dolů, tím se chrání před poškozením.

Květy jednotlivé, stopka 5-10 cm, listence 2 uprostřed květní stopky, šupinovité, kalich 5, ušty podlouhle kopinaté, koruna 5 zvonkovitá, bílá s červenofialovou žilnatinou, plátky obvejčité, 10-25 mm. Květní stopka obvykle slabě chlupatá. Navačer nebo před deštém se květní korunky zavírají a květní stopky se ohýbají dolů, čímž je chránén pyl před noční rosou a deštěm. Kromě dokonale vyvinutých jarních květů se někdy objevují v letním období, zvláště za déle trvajícího deštivého období, drobné, krátce stopkaté květy se zakrnělou květní korunou a vyvinutým kalichem. Ten uzavírá vyvinuté tyčinky s prašníky i pestíky, jež jsou opylovány vlastním pylem (kleistogamické květy). Tyto květy vnikají do půdy, kde dozrávají v podzemní plody.

Lidově nazývaná zaječí jetel, zaječí šťavlík, kysánek, plicník. Celá rostlina má vyšší obsah kyseliny šťavelové a pro její kyselou chuť se jí zvířata vyhýbají.

U nás je hojně zastoupena na celém území, od nížin až do subalpínského pásma.